Pomozte mi prosím! Komu mám dát korýtko?

14. 05. 2010 2:43:08
Myslíte, že mám na mysli korýtko pro ty, kdo vládnou a kdo vládnout budou? Taky! Ale taky mám na mysli ještě jedno korýtko - to svoje! Mám volit podle svého koryta? A ne-li, tak jak?
Vhodit lístek nebo nasypat sebe?Vhodit lístek nebo nasypat sebe?classroomclipart.com

Existují v jádru dvě možnosti jak se volič může postavit k rozhodnutí před volbami. Buďto se nechat manipulovat informacemi které do nás dnes a denně cpou všechna média ze všech stran (a - ruku na srdce - i "nestranné", "rozhodné" a "subjektivní" rozhodnutí, že prostě bez ohledu na mediální masáž budu někoho volit, je právě touto masáží nejvíce ovlivněno), nebo se vydám na pečlivý a objektivní průzkum programů všech stran. K tomu - pokud bych měl použít některé z krásných teorií o rozhodování - budu potřebovat:

  1. Definovat své vlastní cíle a zájmy.
  2. Sestavit tabulku těchto cílů, ohodnotit je jejich prioritami.
  3. Sestavit tabulku bodů programu a slibů politických stran.
  4. Ohodnotit jak který z těchto bodů ovlivňuje - pozitivně a negativně - mé vlastní cíle a zájmy.
  5. Vypočítat která strana mým záměrům ve svém programu vyhovuje nejvíce.
  6. Seřadit výsledky od nejlepšího po nejhorší.

Hezké a rychlé, že? To je přece naprosto jasné a jednoduché! A kdo z nás to udělá? Nikdo! Já taky ne! I když si přeleštím rádoby-svatozář a mravoučně prohlásím, že těch pár minut bychom své zemi měli věnovat každý z nás. Protože celý uvedený recept postrádá sedmý bod, ono známé: ...a za stáleho míchání vylejeme do záchoda... protože ať zvolím jak zvolím, nevěřím nikomu, že splní co slíbil. Ale proč, sakra? Zkusme se nad tím zamyslet:

Každý výše zmíněný - uvědomělý i neuvědomělý volič - totiž řeší (vědomě či nevědomky) dvě stránky věci:

  • důvěryhodnost (tj. pravděpodobnost že volený subjekt splní co slíbil)
  • výnos (tj. přímý i nepřímý pozitivní důsledek té které volby - viz. bod 1.)

Ad důvěryhodnost (prosím, nesmějte se, lepší slovo pro to nemáme...)

Život bohužel není počítačová hra aby se choval stylem "tohle změním takto, bude to mít tento důsledek". Jakkoliv je tato otřepaná pravda zřejmá, má dost významný vliv na moje (vaše, jejich, naše...) účinkování ve volbách. Budu tedy - jako asi dost jiných - výrazně frustrován, že ať udělám co udělám, vliv na můj (váš, jejich, náš...) další osud bude nulový. Nojo, ale to pak nejsou volby, ale loterie! Je jedno zda půjdu doprava nebo doleva či středem, dostanu se zase na stejnou křižovatku (tedy je to jasné - nejsou to volby, jsou to Rozpaky kuchaře Svatopluka!). Nechci ze sebe udělat živý terč a šmahem odsoudit všechny kandidáty nastávajícího politického utkání, ale je zcela jedno kdo a jak rozhází státní rozpočet (a jestli pravou nebo levou rukou - finance jsou napříč politickým spektrem rozhazovány vždy oběma rukama). Je jedno jestli se tak stane uspokojován vládnoucích jedinců & spol. (velká koryta), nebo v rámci snahy o plnění slibů voličů (naše malá korýtka) ...obvykle je to totiž kombinace obojího. Důvěru v takovémto počínání by neměl dostat nikdo.

Proč tedy věřit trovna těmhle a ne tamtěm?! Dokázal snad někdo místo slibování modrého z nebe a zlatého z dolu a peníze na boty a do vlasů růže a nové kalhoty, zaručit svoji důvěryhodnost? A co více - ještě o ní přesvědčit? Smysl přece není v tom, jestli budeme mít poplatky u lékaře nebo ne, růže ve vlasech nebo ne - smysl má být v tom, že někdo (tedy zvolený politik) kdo pro to či ono zvedá ruku ví, jestli to povede dlouhodobě k problémům nebo k nejlepší udržitelné stabilitě, jakou si můžeme dovolit. A že tak činí dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, i když zvedne tu ruku pro poplatky, pro žádné růže, žádné kalhoty... To je ta "správná" důvěryhodnost! Hezky se to čte, že? Ale...

Ad výnos

...ale proč se to takto nestane? Protože dostat se k tomu, aby se dalo (a) vládnout; b) rýt ve velkých "korytech" - nehodící se škrtněte s ohledem na důvěryhodnost volených) je potřeba nějaké to korýtko nabídnout nám všem! Chyba byla totiž už v prvním bodu uvedeného "návodu". My každý totiž tohle podvědomě uděláme - ptáme se, co je pro MĚ dobré! A tady je zle - v životě je totiž vždycky jen něco za něco. Takže buďto

  • budeme "rozumní" a budeme volit strany které nám nabídnou (předpokládejme, že zcela důvěryhodné, tedy splnitelné, ale ne příliš lákavé) volby typu "snížíme schodek rozpočtu, ale budeme k tomu muset zvýšit daně" (a chci vidět sebevraha který tohle udělá jako svůj program),
  • nebo si každý nahrabeme pěkne pod sebe a zvolíme nabídky typu "snížíme schodek, snížíme daně a přidáme na ..............(*)doplňte svoji oblíbenou sociální dávku)". Otázka zní, s jakou pravděpodobností relizovatelnosti, a kdo to pak zaplatí! Ono totiž i tohle nakonec povede k negativním projevům (budeme muset něco "dát"), jenže neřízeným a politicky motivovaným.

A tady je háček. První varianta, jakkoliv zní zcela správně, naprosto neodvratně musí u realisticky uvažujícího jedince vést k otázce: zvládnu pak já (teď jakožto jedinec sám za sebe odpovědný) v takto řízeném státě přežít, rozumě existovat, či dokonce žít? A jak? A kde je hranice, že se mám či nemám ptát, jestli by přece jen nebylo lepší kdyby mi ten stát dal ty kalhoty? A co růže do vlasů? A co moje korýtko...?! První varianta nás dostala ke druhé!

A teď to sečteme: hledáme jen korýtka, máme je mít!

Naše volba by tedy spíš měla (podtrhuji slovo měla) být o tom zda a co (předpokládáme více stran, tedy více eventualit) obětujeme pro - překvapivě opět naše vlastní zájmy! (A abych vyvrátil podezření z myšlenek "všichni všechno dohromady" - zdůrazňuji, že hovořím jak o našich společných, tak i soukromých zájmech!) Až na to, že tuhle volbu nemáme! Nebo vy snad víte, co zakroužkovat na lístku, abych dosáhnul toho či onoho? Soudě podle nabídky, pravice nebo levice to jaksi není - nebo já to tam aspoň nevidím. Vy ano?

Problém tkví v tom, že - díky principům fungování nás všech - jediné alternativy, které máme, jsou jen různá korýtka (je jedno zda napravo, či nalevo!). A pokud někdo nabízí něco, co znamená jen brát a ne dávat, pak se na mě nezlobte, ale tomu přece nelze věřit - už jen proto, že než se ty pomeje dostanou ke mě, někdo si z nich určitě uždibne (a opět, nepovažujte tohle ani za anti-levicovou agitaci - takhle ta nabídka funguje napříč celým spekterm)! Tedy i pravděpodobnost toho, že něco vědomě ovlivníme, je nulová - budeme si jen řezat jiné větve, půjdeme jen za politickou motivací, od extrému k extrému, odezdi ke zdi! A jsme v kruhu zpátky - nemůžeme rozumně ovlivnit co se stane (=> důvěra v politky = 0), protože varianty nám nabízené jsou vlastně všechny postavené na stejných pricnipech (nemáme volbu protože volíme jen přínosy, neznáme další důsledky takové volby - tedy nerozhodujeme se, losujeme!).

Stojím tedy nad pomyslnou urnou a uvažuji, jestli tam mám vhodit lístek, nebo se do (taky urny) rovnou sám nechat nasypat. A tak se neptám jaké jsou mé vlastní cíle a zájmy ke kterým chci směřovat. Ptám se zcela jinak: Koho mám volit, abychom nedošli ke korytům (našim i jejich), ale k možnosti se opravdu rozhodovat? Koho mám volit, aby se opravdu naplnila demokracie? Nebo lépe - koho mám volit? Demokracii z toho raději vynecháme...

Autor: Lukas Plachy | pátek 14.5.2010 2:43 | karma článku: 13.60 | přečteno: 1159x

Další články blogera

Lukas Plachy

Brexit je jenom ... trade-off.

PC nebo Mac? Televizi od Samsungu nebo od LG? Fotoaparát Canon nebo Nikon? Zůstat v unii či odejít? Koupit si Škodovku nebo Mercedes? Politik X měl ve věci Y rozhodnout tak nebo onak?

9.9.2016 v 14:50 | Karma článku: 5.90 | Přečteno: 255 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Robert Bartoš

Premiérův Ježíšek

Když se všichni proti jednomu spiknou, tak to s ním vypadá špatně. Proti premiérovi se na Vánoce spikli všichni, včetně jindy tak dobrotivé bytosti jako Ježíšek.

14.12.2018 v 16:00 | Karma článku: 12.71 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Urbanec

Střety (politických) zájmů

Ač nemá zdaleka tak zábavnou vedlejší významovou linku jako Zemanova "viróza 2013", slovem či souslovím, které by mohlo kandidovat na český pojem roku 2018, je „střet zájmů“.

14.12.2018 v 15:01 | Karma článku: 10.04 | Přečteno: 103 |

Karel Januška

Pomluva a trestní stíhání

Ústava a Listina základních občanských práv a svobod jsou základní právní předpisy. Právní stát řídí tři na sobě nezávislé moci. Je to moc výkonná (u nás vláda, prezident), moc zákonodárná (Parlament) a moc soudní.

14.12.2018 v 14:48 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 203 | Diskuse

Jan Dvořák

Rozdvojený premiér

Premiér je v nezáviděníhodném postavení. Už nejenom česká opozice, ale i europoslanci nevěří jeho upřímným slovům, že se od svých bývalých firem už dávno odstřihl – auuu.

14.12.2018 v 12:07 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 340 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Teroristický útok v Izraeli - fabulace

Média uvedla, že v oblasti Samaří byl spáchán teroristický útok, kdy z jedoucího automobilu zahájil palbu na klidně stojící arabské občany židovský terorista. Byla postřelena těhotná arabská žena.

14.12.2018 v 12:06 | Karma článku: 28.43 | Přečteno: 596 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1798

Odborník je člověk, který ví stále více o stále méně věcech, až nakonec ví úplně vše o naprosto ničem.

Osoba se širokým rozhledem je člověk, který ví stále méně o stále více věcech, až nakonec neví vůbec nic o naprosto všem.

 

Jsem odborník se širokým rozhledem - nevím vůbec nic o naprosto ničem.
http://lukas.plachy.eu

Seznam rubrik

více

Najdete na iDNES.cz