Ono je vůbec nesmyslné známkovat tzv. výchovné předměty

Tělesná výchova, hudební výchova, výtvarná výchova, výchova k občanství, estetika atd. Jsou předměty, které by už svým zaměřením a posláním měli v žácích probouzet zájem o kulturu ducha i těla, nikoliv prohlubovat jejich mindráky, jak se to mnohdy děje. Jako dítě jsem zažil přízemní zesměšňování ze strany pedagogů a žákovskou plnou čtyřek a pětek. S tělocvikem jsem neměl nikdy problém, sám jsem dlouhá léta závodně plaval a dělal atletiku, u mě byl kámen úrazu jinde - kreslení, ruční práce a čitelnost písma. Můj spolužák měl průjem a občas zvracel před hodinami tělocviku, protože náš tělocvikář si ho jako nemotorného a pomalého vybíral jako terč svého zvráceného ostrovtipu, až nám v deváté třídě (a to jsme nebyli žádní andílci) došla trpělivost a jiný můj spolužák se učitele zaptal, jestli už by se na to nechtěl vys..t a dát mu pokoj a sesypali jsme se kolem něj a zeptali jsme se ho, jestli mu říká něco pojem lidská důstojnost a taky šikana.

Re: Ono je vůbec nesmyslné známkovat tzv. výchovné předměty

Výsledkem byly čtyři ředitelské důtky, ale byl pak zbytek roku klid. Upozorňuji, že ten nemotorný spolužák měl jinak jedničky a dvojky, většinou vyznamenání a naše třídní chodila pravidelně prosit za tím tělocvikářským exotem, aby mu nakazil vysvědčení, jak jsme se dozvěděli až o mnoho let později.

No a já zase nesnášel dílny a výtvarku a všechny ty kecy typu: "Jen se pojďte podívat na tu hrůzu, kterou vytvořil Liason (vyráběli jsme kuchyňské prkénko).........nebo tohle si nelepím na špajz, aby mi děti nechodily na cukroví (obraz kreslený uhlem)."

Rozhodně bych je ale nerušil, ale změnil bych systém hodnocení a hlavně přístup kantorů.

Největší průšvih "výchov" ve škole je známkování a měření.

U tělocviku by mělo být cílem naučit děti RADOSTI Z POHYBU, aby se pohyb stal nedílnou a vyhledávanou součástí života. Nikdy a pro nikoho by to neměl být strašák a noční můra. Jiný smysl totiž tělocvik ve škole nemá a mít ani nemůže.

Co se týče hudebky a výtvarky, pokud jsou děti místo zpívání a muzicírování "zkoušeny" ze znalosti not a životopisů skladatelů,

něco je špatně. Pokud dítě neumí zpívat, je výuka psaní a čtení not

bezcenná buzerace. To stejné platí o výtvarné  výchově. Je

třeba dát dětem klíčky k vlastnímu vyjádření a popustit uzdu kreativity.

Re: Největší průšvih

Když je někdo "zhnilý", že do něj prsty lezou,

těžko z něj mohou dvě hodiny tělocviku týdně udělat kvalitního desetibojaře.

Když máte blba učitele....

Je fakt, že tělocvik byl pro mě utrpení. Měla jsem smůlu na učitele vojenského typu, kteří nesnesli každého, kdo nebyl těžký sportovec dělají kotrmelce ve vzduchu. Na gymplu mě ten kretén za mou neschopnost udělat hvězdici, stojku a podobné věci nesnášel tak děsně, že jsem měla celé 4 roky 4 (bála jsem se dělat stojky apod). Dokonale mi znechutil sport jako takový. S holkama jsme záviděli holkám z vedlejší třídy, jejichž vyučující pojala tělocvik jako příjemné hodiny aerobicku, případně plavání, procházek venku v létě a posilování ženských partií. U nás byl pořád jen dril, známkoval nám skoky přes kozu, kotrmelce, ale taky známkoval, jak kdo hraje vybíjenou, basketbal... fakt ujetý!

zápočet?

Myslím, že TV, HV i VV mají smysl - jen by se z nich  neměly dávat známky, Proč by i na ZŠ nemohl být z některých předmětů zápočet jako na výšce? Stejně ti slabší z nich dostávají známky podle průměru v důležitých předmětech (aspoň když jsem chodila na ZŠ, tak to tak bylo.)

Re: zápočet?

Na ZŠ určitě, i s nějakým pracovním vyučováním (aspoň inteligenti uvidí, že se mají snažit, aby nedělali rukama ), bez známek. Od střední školy už to ale postrádá smysl. Stejně se tomu vyhýbají jak mohou, dívky mají ženské potíže každých 14 dní a za nás třeba byl buď po škole nebo ráno od 6:15 tuším, to je pak taky na nic.

Tak to máte opravdu všímavou matku

No aspoň že zaskočili spolužáci

Re: Tak to máte opravdu všímavou matku

ono je to těžké (pokud nemáte oční vadu v rodině), dítě neumí definovat, že špatně vidí a moje dospělá teta dostala brýle, až když si dělala autoškolu. do té doby prostě brala jako normu, že strom je zelená koule na tyčce. Že může vidět i jednotlivé lístky zjistila až s brýlemi

Můj starší syn dostal brýle v 10 letech (ovečky viděl jako bílé flíčky na louce) a starší synovec nejprve absolvoval několik vyšetření u psycholožky (podezření na dyslexii) než se vyjasnilo, že špatně vidí na blízko.

Docela by mne zajímalo,

co si přesně představujete pod tvrzením "...- kdyby bylo školství co k čemu, tak mě zpívat naučilo....". Pokud bereme ve třídě průměrně 25 žáků, tak si asi snadno spočtete (doufám), kolik času má učitel (v hodině 45 minut) na jedno dítě aby se mu věnoval a "naučil jej něco". A v běžné škole nemá učitel k dispozici "čarodějnickou hůlku".

Jinak ty nejdůležitější základy (téměř všech dovedností) získává dítě tak do 2 let věku (kdy se mozek dramaticky vyvíjí) a mnohé v tomto období zanedbané se později dohnat nedá, alespoň ne úplně. A s tím škola asi těžko co nadělá, ta "dostává dítě do práce" až v šesti letech.

Re: Docela by mne zajímalo,

Ten klavír jsem se naučil až mezi 11 až 23 rokem života, sice žádný zázrak, ale zvuky z toho jdou. Všechno jde.

tělocvik na ZŠ

má své opodstatnění, ani tak v tom, že by někoho přitáhl k aktivnímu sportování, ale děti potřebují to sezení v lavicích rozmělnit nějakou jinou aktivitou. Na středních a zejména vysokých školách však považuji TV za zbytečný opruz a ztrátu času, dospělý člověk už si umí sám rozhodnout, zda je pohybová aktivita pro něj třeba. A doby, kdy TV připravovala fyzicky zdatné brance pro naši lidovou armádu snad už dávno definitivně pominuly

Zaplaťbůh

za výchovy a tělesnou obzvlášť. Některé děti přijdou na to, že se dá tělem taky pohnout.

Re: Zaplaťbůh

nebo naopak to těm váhajícím dokáže totálně znechutit

což samozřejmě platí pro všechny předměty

Ve všech předmětech se kumulují dva záporné vlivy.Na jedné straně nedostatek schopnosti učitelů podat předmět tak aby byl zajímavý a přístupný i všem těm žákům kterým "nejde " protože na něj nemají vlohy. Na straně druhé totální nezájem většiny  studentů o jakékoliv poznání vůbec, o snaze  naučit se aspoň to minimum co lze,ani nemluvě.

V konečném součtu si tyhle vlivy ještě vzájemně podřezávají případné kladné výkyvy. Špatný učitel dokáže nekvalitním výkladem otrávit předmět i těm co by se snad učit chtěli. A naopak líní a ještě navíc drzí žáci bez sebemenší snahy o učení zase otráví i toho sebekvalitnějšího učitele...

Takže co s tím? Odpověď je známá , jednoduchá řešení neexistují...

Re: což samozřejmě platí pro všechny předměty

Hezky řečeno ... děkuji.