Senioři na teplých židlích, aneb zdědkovatělí ITíci.
Od těchto lidí slyšíte pak typicky věty jako:
- To Ti nebudu vysvětlovat, tomu bys nerozuměl a ještě bys to pokazil.
- Na to nesahej, to je složité.
- Ach jo, ti mladí, všechno je musíme naučit a ještě je za to platíme.
Jakkoliv lze tyto osoby respektovat za úspěchy a velké činy, které vykonali dříve (ne, to není ironie, každý z nás za život leccos dokázal a udělal či z prů***u zachránil), jakkoliv je potřeba si jich vážit pro ty síly (ať již fyzické či intelektuální) které investovali do svého vzdělání, do své práce, nelze za žádných existujících okolností tolerovat takovouto nabubřelou stupiditu, která se v 90% nezakládá na pravdě!
Tito lidé totiž podlehli své lenosti a pohodlnosti a "nové" myšlenky jsou pro ně špatné. Díky své práci (ve stále velmi rychle se pohybujícím oboru IT) to cítím na sobě i ve svých pouhých 30ti letech - stačil odklon od zdrojového kódu):
- Zapomínám
- Jsem netrpělivý při získávání nových znalostí (soustředit se na refereční manuál pro mě dříve bylo takřka labužnickou rozkoší, dnes nervózní nutností...)
- U některých IT technologií cítím, jak je "a priori" odmítám a jak se mi nelíbí.
- Některé technologie to u mě mají dodnes rozlité, částečně kvůli tomu jak jsou zneužívány (web jako platforma, částečně kvůli tomu, že v době kdy jsem se jimi hlouběji zabýval trpěly svými děstskými bolestmi (jeden příklad pro odborné čtenáře: CSS (kaskádové styly) - v roce 1999 a nyní)
Každý den se musím bičovat (a za chvíli možná doslova) abych nekrněl, abych se na věci díval jinak, abych přemýšlel o možných pozitivech a světlých zítřcích i těch největších šíleností.
A naslouchám rád lidem, kteří (ač jich v mém věku zatím - naštěstí ;-) - není mnoho) jsou juniorštější než já, protože je to právě mimo jiné i tohle nadšení a elán této mladší krve, co mě kope do zadku, abych na něm ledabyle neposedával, ač k tomu mám sklony (prostě pohodlný prase mého typu v IT zdědkovatí tak rychle, že ani neví jak). A když vidím někoho, kdo prostě a sprostě všechny nové, znalostmi často nabité a z principu věci vzdělanšjí, šikovnější a nadanější lidi denunciuje a dehonestuje tyto jejich skvělé vlastnosti skrze to, co vydává za perspektivu "zkušeností" a "moudrosti stáří", co je ale ve skutečnosti jen "zkostnatělost" a "lenost věků", jsem zhnusen natolik, že mě to zvedá ze židle asi metr vysoko. Vidím to dnes a denně, díky bohu ne u lidí se kterými pracuji. A ještě jeden příklad za všechny - můj otec, ačkoliv s ním mohu v mnohém nesouhlasit a mít růné rozpory, je jedním z lidí kteří se tomu dokázali vyhnout. Je schopen i na vysokém manažerském postu a i ve věku kdy se špatně shání jakékoliv místo, vnímat, a co víc i zpracovávat a zajímat se o problémy, které jsou kolikrát i pro mě až nechutně nové.
A pak najednou zakopnete o někoho jako byl můj bývalý ředitel, který i přes mnohé schopnosti a znalosti kterými často až překvapil, byl schopen to o té "nezkušené mladé krvi" prohlásit i do novin. A další lidé, které, ač úspěšné ve svém oboru, to slyším pronášet dnes a denně, zas a znova. To je něco, co osobně pokládám za jejich značnou vlastní dehonestaci. Brrrr!
Uvědomte si to už konečně: Inteligentní mladý absolvent je stokrát cennější než brilantní praktik se 30ti lety praxe (i té která je up-to-date), ale který jí prostě někde musel být naučen.
P.S. pro ty co to nepochopili - mě si nikdo nikdy nic takového říct neodvážil (=nemusel :-). Protože 1. jsem do zaměstnání vstupoval vždy tak, abych měl sám co nabídnout, 2. dřel jsem jak kůň, abych to, kde jsem měl nějakou "díru" (ať už ve znalostech nebo firemním know-how) přemostil na svůj vlastní časový náklad, tedy mimo pracovní dobu/neplaceným nevykazovaným přesčasem 3. vždy jsem si odvedl za co jsem byl zaplacen, zpravidla i více 4. nevstoupil jsem do zaměstnání a s prvním úkolem neřekl "tak a teď jak to mám udělat?", nanejvýš jsem se ptal o těch věcech kde jsem věděl (dříve přepokládal) že nemusejí být podle standartů a každá firma je má (může mít) trošku jinak (např.: kde jsou aktuální oficiální šablony smluv?). Mimochodem vytáčejí mě i lidé, kteří za tohle kritizují nové kolegy (např. účetní, která se diví, že její nová kolegyně nezná všechny analytické účty firmy a jejich pravidla - odkud je asi měla vzít??? zvlášť když je účetní směrnice napsaná jako totální canc)
Ale o tom článek nebyl - článek byl o tom, že i přes to, jak moc se člověk snaží, nakonec začne inklinovat ke svým "pohodlným" stereotypům, nechce dělat právě to co jsem popsal body 1-4. a začne tomu říkat zkušenosti. Zkušenosti, které ale ne vždy jsou ušité "na míru" danému problému a protlačením "navyklého" řešení mnohdy více pokazí, než spraví.
Lukas Plachy
Proč už zase modelujete jen "na úspěch"...
Vážený pane Sedláčku, i když si Vás rád poslechnu či přečtu, nemohu se vždy zbavit dojmu, kterým jste mě tentokrát ve Vašem posledním příspěvku "praštil" přes nos tak, že jsem i v křesle před počítačem málem udělal salto (nazad).
Lukas Plachy
Střelba do vlastních řad: Živit se v IT poctivě? Nemožné...
Dnes není nejmenších pochyb o tom, jak báječně se informační technologie rozšířily mezi nás a do našich životů. Obdobně se v jisté báji radovali obyvatele Tróje nad jedním dřevěným koněm. A tím nemám na mysli počítačové viry.
Lukas Plachy
Omluva seniorce před divadlem...
Bylo ještě docela světlo, takže nic nenapovídalo tomu, že se kvapem blíží sedmá hodina večer, když jsem spěchal od fontány u brněnského Janáčkova divadla.
Lukas Plachy
Brexit je jenom ... trade-off.
PC nebo Mac? Televizi od Samsungu nebo od LG? Fotoaparát Canon nebo Nikon? Zůstat v unii či odejít? Koupit si Škodovku nebo Mercedes? Politik X měl ve věci Y rozhodnout tak nebo onak?
Lukas Plachy
Na informacích, aneb někomu se prostě nezavděčíte
Dnes večer v jednom nejmenovaném hypermarketu, v informačním koutku, když jsem dostal takový nejasný pocit, že něco na účtence nesedí tak, jak má. Malá úsměvná večerní romance, určená k ranní kávě, začíná:
Lukas Plachy
Konec vánočních stromů u nás?
Už když jsem procházel kolem toho "našeho" stromu, na náměstí Svobody, tak mě trošku smutně bodnulo u srdce, že jeho větve vypadají pod váhou dekorací dost splaskle, protože ty jemňounké nejmenší koncové výhonky na větvích (tuto hatmatilku nechť lesáci prosím prominou, anatomii jehličnanů opravdu neovládám) nemají nejmenší šanci udržet se ve svojí původní pozici. To jsem ještě netušil, že to, co z některých úhlů vypadá jako opelichaný mrzák, je - zvláště z jiných úhlů - přímo švihák v porovnání s fotografiemi z jiných měst.
Lukas Plachy
Otevřený dopis tvůrcům pořadu Taxík: Vážení,
dostal se mi do ruky výstřih z Vašeho pořadu vysílaného dne 30. 1. 2013 (odkaz je pod textem), konkrétně poslední zákazník (nástup caa 20minut 30sekund od začátku). Vysílání tohoto pochybného materiálu beru jako výsměch Vaší práci a naprosté dramaturgické pochybení.
Lukas Plachy
Vzkaz těm pitomcům na motorkách
Vzkaz pro ty pitomce na motorkách Honda 1000 RR co byli v Brně v neděli 2. 9. 2012 kolem 16:00 na křižovatce u Ústředního hřbitova (Vídeňská × Jihlavská)
Lukas Plachy
Vítáme Českou televizi mezi bulvárními médii
Dnešním pořadem "Reportéři", konkrétně reportáží o T. Okamurovi, se ČT úspěšně zařadila mezi bulvární média, jejichž jediným úkolem je, aby na každého, kdo jen trošku vystrčí čenich, něco našli. Ne pro politickou objednávku, ne pro "hlídání demokracie", ale prostě pro tu zatracenou sledovanost.
Lukas Plachy
Přiznejme si to - IT je v pikách
Přátelé, kamarádi, kolegové, přiznejme si to - IT je v háji. To co tady stavíme je jen domeček plný přístaveb, nástaveb a dostaveb jak z comicsu.
Lukas Plachy
Apokalypsa má jméno civilizace
Naše civilizace se dočká apokalypsy. Nezpůsobí ji UFO. Nezpůsobí ji zbraně hromadného ničení či jiný válečný konflikt. Nezpůsobí ji vědecký experiment, který se vymknul kontrole. Nezpůsobí jí ani kolaps všech nebo některých těch hi-tech hraček, jako elektřina, komunikace a ostatní, se kterými si dnes hrajeme nebo budeme hrát. Budeme to my, kdo si podřízne krk, ale způsobem tak rafinovaným, že, zatímco budeme krvácet, si k tomu budeme ještě mohutně aplaudovat. Řezat do tepny už jsme začali.
Lukas Plachy
Ke zrušení tělocviku na školách
Nedalo mi to, abych nereagoval na článek kolegy Voříška o zrušení tělocviku na školách. Článek podle mého názor nemá za cíl zrušení tělocviku jako takového, je potřeba jej chápat v širších souvislostech, než mnozí diskutující. Pozastavuje se nad školstvím jako celkem. Ale vraťme se k příkladu tělocviku...
Lukas Plachy
Důkaz, že dnes se nedá slušně už ani blogovat.
Chceme-li dostat nějaký text, nápad či myšlenku k široké veřejnosti, máme v zásadě 2 možnosti: Zaplatit si dostatečně rozsáhlý reklamní prostor nebo psát jak hovado.
Lukas Plachy
Zlodějina "Pod Okřídleným kolem"
Už nějaký pátek se tu a tam přepravuji mezi Brnem a Prahou vlakem. A bohužel se stane, že občas dostanu hlad. Bože můj, kdyby mi raději podvázali žaludek!
Lukas Plachy
Motorkáři, prosím, nezabíjejte mě!
Už nějaký čásek, třebaže krátký, sedlám sportovní motocykl. Ale už nyní se, pomalu ale jistě, dostávám do stavu, kdy se při každém obléknutí kombinézy začínám za svoji takto deklarovanou příslušnost k motorkářskému stavu stydět. Proč? Protože...
Lukas Plachy
Glosa: Za všechno můžou šaliny! Nebo ne?
Mimobrněnským se omlouvám, ale použít výraz "tramvaje" se mi do titulku pro popis zmíněných "Šaliniho zařízení" nezdálo dost úderné. To ale nic nemění na tom, že bez MHD ve městech je náhle větší klid. Žeby MHD zavazelo? Kašlu na to co řeší odboráři, tohle je mnohem zajímavější experiment.
Lukas Plachy
Rakousko se učí od Exekutistánu - zahájilo výprodej ČR po Evropě
I když jsem z 1/4 rakouského původu, sleduji docela s nevolí, že Rakušané se začínají docela dobře přiučovat u našich exekutorů, jak s těmi barbary ze serveru (=námi, ne Normany) zatočit.
Lukas Plachy
Nová pravidla pro řidičáky? Na chůzi po chodníku?
Řidičák na zkoušku, jízda od 17ti let pod dohledem, tuny nové byrokracie pro neustálé přezkušování instruktorů autoškoly i dozorujících řidičů. Úřední šimlík řehtá blahem a blbců na silnici neubývá.
Lukas Plachy
Vít Bárta je skvělý ... manažer.
Kolik lidí dnes umí své názory jasně vydefinovat, formulovat a vyjádřit? Je dobré, že se konečně našel někdo, kdo uměl jasně specifikovat a kodifikovat svůj směr a cíl - ať už byl jakýkoliv.
Lukas Plachy
Hurá, konečně jsme jako národ zvolili správně...
Když jsem před dvěma týdny (a až do dnešního rána) přemítal koho přesně volit, nenapadlo mě zvolit to nejjistější - nejistotu. To bych ovšem nedokázal sám - to jsme museli zvládnout jako národ.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1703x
Jsem odborník se širokým rozhledem - nevím vůbec nic o naprosto ničem.
http://lukas.plachy.eu