Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Senioři na teplých židlích, aneb zdědkovatělí ITíci.

18. 08. 2011 21:00:22
Ne, tady nejde řeč o občanech důchodového věku a už vůbec ne s takovým ošklivým přízviskem. Jedná se o seniorní zaměstnance/pracovníky/šéfy/jednatele, kteří se v některých oblastech drží svých (třebaže fungujících a zavedených) postupů a na mladou krev pohlížejí jako na strašně náročný problém.

Od těchto lidí slyšíte pak typicky věty jako:

  • To Ti nebudu vysvětlovat, tomu bys nerozuměl a ještě bys to pokazil.
  • Na to nesahej, to je složité.
  • Ach jo, ti mladí, všechno je musíme naučit a ještě je za to platíme.

Jakkoliv lze tyto osoby respektovat za úspěchy a velké činy, které vykonali dříve (ne, to není ironie, každý z nás za život leccos dokázal a udělal či z prů***u zachránil), jakkoliv je potřeba si jich vážit pro ty síly (ať již fyzické či intelektuální) které investovali do svého vzdělání, do své práce, nelze za žádných existujících okolností tolerovat takovouto nabubřelou stupiditu, která se v 90% nezakládá na pravdě!

Tito lidé totiž podlehli své lenosti a pohodlnosti a "nové" myšlenky jsou pro ně špatné. Díky své práci (ve stále velmi rychle se pohybujícím oboru IT) to cítím na sobě i ve svých pouhých 30ti letech - stačil odklon od zdrojového kódu):

  • Zapomínám
  • Jsem netrpělivý při získávání nových znalostí (soustředit se na refereční manuál pro mě dříve bylo takřka labužnickou rozkoší, dnes nervózní nutností...)
  • U některých IT technologií cítím, jak je "a priori" odmítám a jak se mi nelíbí.
  • Některé technologie to u mě mají dodnes rozlité, částečně kvůli tomu jak jsou zneužívány (web jako platforma, částečně kvůli tomu, že v době kdy jsem se jimi hlouběji zabýval trpěly svými děstskými bolestmi (jeden příklad pro odborné čtenáře: CSS (kaskádové styly) - v roce 1999 a nyní)

Každý den se musím bičovat (a za chvíli možná doslova) abych nekrněl, abych se na věci díval jinak, abych přemýšlel o možných pozitivech a světlých zítřcích i těch největších šíleností.

A naslouchám rád lidem, kteří (ač jich v mém věku zatím - naštěstí ;-) - není mnoho) jsou juniorštější než já, protože je to právě mimo jiné i tohle nadšení a elán této mladší krve, co mě kope do zadku, abych na něm ledabyle neposedával, ač k tomu mám sklony (prostě pohodlný prase mého typu v IT zdědkovatí tak rychle, že ani neví jak). A když vidím někoho, kdo prostě a sprostě všechny nové, znalostmi často nabité a z principu věci vzdělanšjí, šikovnější a nadanější lidi denunciuje a dehonestuje tyto jejich skvělé vlastnosti skrze to, co vydává za perspektivu "zkušeností" a "moudrosti stáří", co je ale ve skutečnosti jen "zkostnatělost" a "lenost věků", jsem zhnusen natolik, že mě to zvedá ze židle asi metr vysoko. Vidím to dnes a denně, díky bohu ne u lidí se kterými pracuji. A ještě jeden příklad za všechny - můj otec, ačkoliv s ním mohu v mnohém nesouhlasit a mít růné rozpory, je jedním z lidí kteří se tomu dokázali vyhnout. Je schopen i na vysokém manažerském postu a i ve věku kdy se špatně shání jakékoliv místo, vnímat, a co víc i zpracovávat a zajímat se o problémy, které jsou kolikrát i pro mě až nechutně nové.

A pak najednou zakopnete o někoho jako byl můj bývalý ředitel, který i přes mnohé schopnosti a znalosti kterými často až překvapil, byl schopen to o té "nezkušené mladé krvi" prohlásit i do novin. A další lidé, které, ač úspěšné ve svém oboru, to slyším pronášet dnes a denně, zas a znova. To je něco, co osobně pokládám za jejich značnou vlastní dehonestaci. Brrrr!

Uvědomte si to už konečně: Inteligentní mladý absolvent je stokrát cennější než brilantní praktik se 30ti lety praxe (i té která je up-to-date), ale který jí prostě někde musel být naučen.

P.S. pro ty co to nepochopili - mě si nikdo nikdy nic takového říct neodvážil (=nemusel :-). Protože 1. jsem do zaměstnání vstupoval vždy tak, abych měl sám co nabídnout, 2. dřel jsem jak kůň, abych to, kde jsem měl nějakou "díru" (ať už ve znalostech nebo firemním know-how) přemostil na svůj vlastní časový náklad, tedy mimo pracovní dobu/neplaceným nevykazovaným přesčasem 3. vždy jsem si odvedl za co jsem byl zaplacen, zpravidla i více 4. nevstoupil jsem do zaměstnání a s prvním úkolem neřekl "tak a teď jak to mám udělat?", nanejvýš jsem se ptal o těch věcech kde jsem věděl (dříve přepokládal) že nemusejí být podle standartů a každá firma je má (může mít) trošku jinak (např.: kde jsou aktuální oficiální šablony smluv?). Mimochodem vytáčejí mě i lidé, kteří za tohle kritizují nové kolegy (např. účetní, která se diví, že její nová kolegyně nezná všechny analytické účty firmy a jejich pravidla - odkud je asi měla vzít??? zvlášť když je účetní směrnice napsaná jako totální canc)

Ale o tom článek nebyl - článek byl o tom, že i přes to, jak moc se člověk snaží, nakonec začne inklinovat ke svým "pohodlným" stereotypům, nechce dělat právě to co jsem popsal body 1-4. a začne tomu říkat zkušenosti. Zkušenosti, které ale ne vždy jsou ušité "na míru" danému problému a protlačením "navyklého" řešení mnohdy více pokazí, než spraví.

Autor: Lukáš Plachý | čtvrtek 18.8.2011 21:00 | karma článku: 5.79 | přečteno: 1470x

Další články blogera

Lukáš Plachý

Brexit je jenom ... trade-off.

PC nebo Mac? Televizi od Samsungu nebo od LG? Fotoaparát Canon nebo Nikon? Zůstat v unii či odejít? Koupit si Škodovku nebo Mercedes? Politik X měl ve věci Y rozhodnout tak nebo onak?

9.9.2016 v 14:50 | Karma článku: 5.90 | Přečteno: 224 | Diskuse

Lukáš Plachý

Na informacích, aneb někomu se prostě nezavděčíte

Dnes večer v jednom nejmenovaném hypermarketu, v informačním koutku, když jsem dostal takový nejasný pocit, že něco na účtence nesedí tak, jak má. Malá úsměvná večerní romance, určená k ranní kávě, začíná:

20.12.2014 v 17:33 | Karma článku: 4.39 | Přečteno: 141 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Eva Drunecká

Hoď kamenem kdo bez viny

Případ Warmbier rozpoutal vášnivé diskuze. Hororová líčení, předhánění se v líčení hrůz táborů v Severní Korei.

24.6.2017 v 3:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Jiří Fábik

Jak funguje právo – Juvenilní justice.

O tom jak se kradou děti rodičům s pomocí úřadů a s podporou soudů. Práva dle Úmluvy o právech dítěte zřejmě ani jako mezinárodní právní norma nikoho nezajímá.

24.6.2017 v 1:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 29 | Diskuse

David Wiltsch

Nezapomeňme si připomenout hrdiny od Zborova

Roku 1917 došlo v rámci Kerenského ofenzívy k bitvě u Zborova, kde prvně nastoupila i Československá brigáda. Z pohledu války nevýznamná bitva. Z pohledu prvního odboje však důležitá událost na cestě k samostatnému stát

23.6.2017 v 17:43 | Karma článku: 16.79 | Přečteno: 289 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Jaké to je randit se skrblíkem?

Muž. Vysoký, štíhlý, usměvavý, milý, uměl zajímavě a barvitě hovořit a vyprávět. Dokázal mě pokaždé rozesmát a byl vůči mně pozorný, naslouchal mi. Jeho vadou charakteru bylo, že to byl skrblík. Miloval peníze a sám sebe, ne mě.

23.6.2017 v 15:52 | Karma článku: 22.53 | Přečteno: 868 | Diskuse

Jakub Kouřil

Oslík a dáreček

Byl jednou jeden oslík, který vypadal jako všichni oslíci. Měl dlouhé uši a krásně hýkal. Jeho hlava se krásně táhla v úsměv. Oslík se jmenoval Jumbo a měl důvod se radovat. Vlastnil totiž žlutou krabičku.

23.6.2017 v 15:48 | Karma článku: 5.06 | Přečteno: 102 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1776

Odborník je člověk, který ví stále více o stále méně věcech, až nakonec ví úplně vše o naprosto ničem.

Osoba se širokým rozhledem je člověk, který ví stále méně o stále více věcech, až nakonec neví vůbec nic o naprosto všem.

 

Jsem odborník se širokým rozhledem - nevím vůbec nic o naprosto ničem.
http://lukas.plachy.eu

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.